|
|
Studium nových rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění
Eremiášová, Lenka ; Danzig, Vilém (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Rosolová, Hana (oponent)
Bilirubin je hlavní produkt katabolismu hemu v krevním řečišti s významnými antioxidačními vlastnostmi. Ty se uplatňují u chorob spojených se zvýšeným oxidačním stresem, mezi které patří zejména choroby srdce a cév i nádorová onemocnění. V první části této práce jsem se zabývala zmapováním sérových koncentrací bilirubinu v běžné české populaci, které byly stanoveny na 1 % náhodně vybraném vzorku české populace, současně s prevalencí Gilbertova syndromu. Koncentrace bilirubinu byly stanoveny i v rámci jednotlivých polymorfismů genu UGT1A1 (OMIM*191740) řídícího biotransformaci bilirubinu v játrech, včetně jejich asociace se základními rizikovými faktory aterosklerózy. V rámci této studie jsme v české populaci zjistili i překvapivě vysokou prevalenci zvýšených aktivit jaterních enzymů, které představují další významný rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních chorob. V další části této práce jsme stanovili i koncentrace bilirubinu u skupiny pacientů s akutním koronárním syndromem, které byly významně nižší v porovnání s běžnou populací. V druhé části výzkumného projektu byl na polské větvi epidemiologické studie HAPIEE zkoumán vztah plazmatických koncentrací bilirubinu a jednotlivých variant polymorfismů genu UGT1A1 na celkovou a kardiovaskulární mortalitu. Z výsledků vyplývá, že plazmatické...
|
|
| |
|
| |
|
|
Informovanost žáků 8. a 9. ročníků základních škol o chronických neinfekčních nemocech
KOLMANOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce bylo posouzení aktuální informovanosti žáků 8. a 9. ročníků základních škol o vybraných chronických neinfekčních nemocech (známé jako civilizační choroby). Dotazníkového šetření se zúčastnili žáci vesnických i městských typů základních škol. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku vybraných nemocí, jejich příčiny a prevenci. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření.
|
|
|
Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob
CICHROVÁ, Lenka
Tématem této práce je Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob (KVO). V dnešní době jsou KVO jednou z nejčastějších příčin úmrtí dospělé populace na celém světě. V Evropě to činí až 40 % úmrtí ročně. Tyto onemocnění postihují srdce a cévy, mohou se objevit v několika podobách, jako například ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody nebo vysoký krevní tlak. Proto je primární prevence v rámci ošetřovatelství a intervencí sestry velmi důležitá. Prevence KVO je úzce spjata se znalostí rizikových faktorů. Měla by tedy směřovat na jejich správné ovlivnění nebo případnou léčbu. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a druhá je praktická. V této práci byly určeny dva cíle, první cíl: ?Zmapovat úlohu sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob.? Druhý cíl: ?Zjistit zda jsou sestry u praktických lékařů zapojeny do primární prevence kardiovaskulárních chorob.? Pro výzkum v této práci byly určeny výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: ?Jaká je hlavní úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č 2: ?Jakým způsobem se sestry zapojují u praktických lékařů do primární prevence kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č. 3: ?Využívají sestry u praktických lékařů tabulkové SCORE kardiovaskulárních chorob??. Pomocí výzkumu kvalitativním šetřením bylo zjištěno, že se sestry v rámci prevence KVO nejčastěji věnují edukaci klienta o správném životním stylu, sledují krevní tlak, hodnoty cholesterolu a glykémie. Dále bylo zjištěno, že se setry u praktických lékařů věnují a provádí primární prevenci KVO. V práci jsou rozhovory se sestrami zaznamenány a popisovány ve výsledcích. Nejčastější a nejzajímavější odpovědi sester se objevují v tabulkách. Výsledky bakalářské práce lze využít jako zdroj informací o správné primární prevenci KVO v ordinacích praktických lékařů. Tyto informace byly využity k vytvoření brožury pro sestry, jak správně postupovat v primární prevenci KVO.
|
|
|
Bioflavonidy ve výživě člověka a jejich význam v prevenci civilizačních chorob
SKOČNÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá bioflavonoidy a jejich přínosem pro lidský organismus. Je zde popsaná historie, charakteristika bioflavonoidů, chemické složení a jejich zdroje v potravinách. V další části se práce zaměřuje na působení bioflavonoidů v prevenci některých civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina, a zdůrazňuje jejich důležitost ve stravování lidí. Objev bioflavonoidů se datuje do prvé poloviny 19. století, kdy byly izolovány třísloviny. Bioflavonoidy se řadí do skupiny látek nazývajících se polyfenoly a je jich známo již více než 20 000. Jsou to látky všudypřítomné v rostlinné říši a dodávají ovoci a zelenině charakteristické zbarvení či chuť. Flavonoidy se však nenachází pouze v ovoci a zelenině, ale např. i v luštěninách, chmelu, cereáliích, pohance, čaji, révě, čokoládě a v různém koření. Obsah polyfenolů v rostlinné stravě může být ovlivněn odrůdou, podmínkami pěstování, zralostí v době sklizně, zpracováním, skladováním či kulinární úpravou. Nejvhodnější je tedy tepelná úprava v páře, kdy se ztrácí nejméně polyfenolů. Hlavním místem resorpce polyfenolů v trávicím traktu člověka je tenké a tlusté střevo. Bioflavonoidy jsou považovány také za ochránce vitaminu C a vzájemně se ve svém účinku podporují. Bioflavonoidy jako tzv. fytochemické látky rostlinám umožňují bránit se proti infekcím a dalším škodám napáchaným mikroorganismy, hmyzem či jinými nepřáteli. K nejvýznamnějším flavonoidům, kterým byla věnována část této bakalářské práce, patří kvercetin nacházející se často v jablkách či cibuli, rutin v pohance, resveratrol v červeném víně a katechin v čaji. Cílem této práce bylo shrnout problematiku bioflavonoidů a zjistit, jakou roli hrají tyto látky ve výživě člověka. Pozitivní účinky na lidské zdraví vychází hlavně z jejich antioxidačního působení. Epidemiologické studie z různých částí světa prokazují, že některé složky ovoce a zeleniny mají značný vliv na určité typy rakoviny. U ovoce se uvádějí příznivé účinky zejména vůči rakovině ústní dutiny, jícnu a hrtanu, u zeleniny pro ochranu vůči onemocnění žaludku, tlustého střeva, konečníku a močového měchýře. Mnoho studií uvádí vliv bioflavonoidů v prevenci kardiovaskulárních chorob a v současné době rovněž při prevenci stárnutí. V závěru bakalářské práce jsou uvedeny další pozitivní účinky těchto látek v prevenci nejrůznějších nemocí. Tyto účinky jsou dány hlavně jejich schopností inaktivovat volné radikály a redukovat vznikající hydroperoxidy. Bioflavonoidy se uplatňují například při léčbě křečových žil, hemoroidů, paradentózy, různých otoků a zánětů. Hodně lidí dnes paradoxně konzumuje raději vitamíny v podobě doplňků stravy místo čerstvého ovoce a zeleniny. Je proto nutné si uvědomit, že bioflavonoidy v ovoci, zelenině a jiných zdrojích jsou pro naše zdraví nenahraditelné a mnohokrát prospěšnější než syntetické preparáty.
|
host ::
RSS.